Za Třicetileté války roku 1630 utekl na Bor i jeden český šlechtic se svou mladou ženou. Vyhledali si suchou jeskyni a v ní žili nerušeně po několik letních měsíců. Často vystupovali na "Sypací skálu" a zamyšleně hleděli na nebohou českou zemi, kde hospodařil krutý nepřítel. Po nějakém čase byli císařští vojáci, kteří mečem obraceli zbloudilé na pravou víru, upozorněni na úkryty na Boru. Počali tedy pátrat ve skalních bludištích a náhodou vypátrali i jeskyni, kde se šlechtic ukrýval. Ten, když zpozoroval blížící se nebezpečí, popadl svoji mladou ženu a prchal s ní mezi skalami. Vojáci se za nimi hnali jak psi.Mezitím se však rozpoutala bouře a spustil se velký liják. Blesk stíhal blesk. Když vojáci běželi kolem jedné skály - zahřmělo se a v tom okamžiku se za hrozného rámusu se svalil na cestu obrovský balvan a pohřbil pronásledují vojáky.

         Nedaleko ukrytý šlechtic se svou chotí pozoroval ten hrůzný výjev a děkovali spolu Bohu za zázračné zachránění. Dříve pak, než manželé opustili svůj úkryt na Boru, vyryl šlechtic na hromový kámen velký kříž a rok 1630. Dnes ho tam již nenajdete. Když byly v 19. století upravovány cesty, byl rozbit a odstraněn.