Police nad Metují

Pár střípků z historie:

           Počátky Police jsou spjaty s kolonizační činností benediktinského řádu, kdy se tu začátkem 13. století usadilo několik poustevníků pod vedením mnicha břevnovského kláštera, jáhna Vitališe. Městečkem se stala v roce 1253, kdy jí bylo Přemyslem Otakarem II uděleno městské právo trhu. Tehdejší název Politz značil „pole v horách“ . Městečko se postupně stalo centrem panství. Za husitských válek bylo město i s kláštěrem vypáleno a jeho obyvatelé povražděni. K dalšímu rozvoji dochází především v 17.století pod správou broumovského opatství, kdy jsou do kraje pozváni stavitelé Dietzenhoferovi. Během své historie byla Police proslulá především svými plátenickými trhy.

Jak se tam dostat:

Autem:	přes Bezděkov nad Metují:
	Po silnici 3.třídy do Machova, dále pokračovat do Nízké Srbské, zde na křižovatce odbočit doprava směrem na Bezděkov nad Metují. Na křižovatce se silnicí 2. třídy 303 v Bezděkově odbočit opět doprava. Následujícím sídlem je již Police nad Metují. Délka cesty: asi 8 km.
	přes Bělý: Po silnici 3.třídy do Machova, za náměstím sjedeme z kopce a za mostkem odbočíme doprava. Pozor !! Odbočka není oficiálně značená. Dojedeme do vesničky Bělý a na křižovatce se dáme doleva do prudkého kopce. Tato silnice nás přivede rovnou do Police. Délka cesty: asi 7 km.
Autobusem:	linka Machov, Lhota - Police nad Metují
	Nejbližší zastávka se nachází ve Lhotě u hasičské zbrojnice. Linka jezdí ve všedních dnech pravidelně každé 2 hodiny Doba jízdy: asi 30 minut. Aktuální jízdní řád je k dispozici přímo v penzionu.

Co stojí za vidění:
           V Polici se nachází řada zajímavých míst, které byste rozhodně při své návštěvě neměli opomenout. K lepší orientaci vám poslouží následující mapka centra města .

	Městská radnice:            Původní budova radnice byla dokončena r.1595, současná podoba je z roku 1718, kdy byla radnice postavena za účasti K.I.Dienzenhofera. Poté co budova zčásti vyhořela byla původní cibulovitá věž nahrazena nynější osmistěnnou věží s cimbuřím. V jednom z pilířů je uložena prsť z bojiště od Zborova.
	Empírová kašna            Na náměstí je též k vidění empírová kašna z počátku 19.století. Původně tu stával měšťanský pivovar.Pod kašnou se nachází artézký pramen, dříve nazývaný Julinka.
	Kostel Nanebevzetí Panny Marie            Je raně gotická trojlodní bazilika postavená za opata Martina během 13.století. Při restauračních pracích v roce 1954 byly objeveny některé cenné památky: freska Kristovy hlavy z období kolem roku 1300, portálek a sanktuář. Po stranách presbytáře stojí barokní sochy sv.Vojtěcha a sv.Václava. Vchod do kostela je zdoben raně gotickým portálem pocházejícím z let 1270-1280, jehož spodní část zasahuje asi 80 cm pod úroveň terénu.
	Benediktínský klášter            Klášter byl založen ve 13.století a dostavěn až o 500 let později, v roce 1770. Je tvořen komplexem barokních jednopatrových budov kolem dvou obdélníkových dvorů, přiléhající k jižní straně klášterního kostela. V hlavním průčelí jsou umístěny dva kamenné portály s opatským a konventním znakem v kartuši. Konvent byl zrušen nařízením Josefa II již v roce 1786. V tzv.Laudonském sále (v roce 1758 v něm generál Laudon s chotí pořádal ples) má dnes sídlo Památník města Police nad Metují (muzeum). OTEVÍRACÍ DOBA: denně (kromě pondělí) květen - září 9.00 -12.00 hod. 13.00-16.30 hod. VSTUPNÉ: dospělí 10,- Kč děti a důchodci 5,- Kč
	Stará škola            Škola byla postavená v roce 1785 v ulici Hvězdecké. Jedná se o jednopatrovou roubenou budovou s mansardovou střechou krytou šindelem. Učilo se v ní do roku 1861.
Seelenderův sloup            Stojí před farním kostelem na Komenského náměstí. Jeho čtvercový podstavec je zdoben kartušemi a znaky. Sloup je projevem vděčnosti broumovského opata Wolfganga Seelendra polickým občanům. Opat byl tvrdým odpůrcem protestantství na Broumovsku. Jeho snaha vyvrcholila oblehnutím kláštera měšťany a jeho nočním útěkem do Police, kde byl přijat a byla mu poskytnuta ochrana.

           Stolová hora Ostaš, ozdobená mnoha skalními útvary, je dominantou celé oblasti. Její jméno je odvozeno nejspíše od svatého Eustacha (staročesky Ostacha,Ostaše), patrona lovců. V dávných dobách byla útočištěm polického obyvatelstva, které se zde ukrývalo v dobách válek.

Jak se tam dostat:

Autem:	Z Police nad Metují po silnici 2.třídy 303 směr Bukovice – Pěkov, asi po 4.5 km jízdy na začátku vesnice Pěkov u výletní restaurace Ostaš odbočit doleva a serpentýnami vyjet až k rozcestníku Pod Ostašem. Zde je možné auto zanechat na parkovišti.
Autobusem:	linka Police nad Metují - Broumov Vystoupíme na zastávce Police nad Metují, Pěkov - Ostaš po asi 6 minutách jízdy. Zastavují tu běžně i některé dálkové autobusy z Prahy nebo Hradce Králové. Ze zastávky pokračujeme po červené turistické značce cca 1 km k rozcestníku pod Ostašem. Aktuální jízdní řád je k dispozici přímo v penzionu.
Pěšky:	Police nad Metují-náměstí – Žďár nad Metují ( 2 km),
	Žďár nad Metují – Pod Ostašem – Samaritánka – Pod Ostašem ( 5 km)
	Bludiště (Dolní labyrint) a Frýdlantská Skála – okruh (2.5 km)
	Pod Ostašem – Krtičkova vyhlídka – Sluj českých bratrů – Kočičí hrad – Krtičkova vyhlídka (2.5 km),

	Varianta č.1:	Krtičkova vyhlídka – Pod Ostašem ( 0.5 km),
		Pod Ostašem – Police nad Metují-náměstí ( 3 km),
	Varianta č.2:	Krtičkova vyhlídka – údolí Klučanky (1 km),
		údolí Klučanky – Dědov, železniční stanice (2 km),
	Varianta č.3:	Krtičkova vyhlídka – údolí Klučanky (1 km),
		údolí Klučanky – Lachov – Teplice nad Metují, železniční stanice,(3 km)

Celková délka:     podle varianty asi 15-16 km

Náročnost:
           nenáročná trasa po značených stezkách. Pozor na zabloudění ve skalním labyrintu!!!

Mapy:

• Broumovsko – Adršpach 1:50 000 (turistická mapa), SHOCart, 2001,
• Broumovsko, Góry Kamennie a Stolowe 1:50 000 (turistická mapa), KČT, 2002,
• Krkonoše, Broumovsko 1:100 000 (turistická mapa), SHOCart, 2003.

Možnosti občerstvení:     Police nad Metují, Ostaš, (popřípadě Dědov, Teplice nad Metují).

           Z polického náměstí se vydáme po žluté značce, která nás dovede do Žďáru nad Metují, jehož založení se datuje na počátek 15. století. Známou se ves stala v roce 1912. Kdy tu vyhořelo 22 domů a asi sto jejích obyvatel se přes noc stalo žebráky. Na rozcestí se vydáme po modré značce po úzké asfaltce ven ze vsi. Pokračujeme mezi poli a lukami, později po okraji lesa vzhůru k osadě Ostaš.

Na konci lesa, ještě pod osadou odbočuje doleva cesta, doprovázená modrou tvarovou značkou, která vede k prameni vody na jižním svahu Ostaše. Nad studánkou v pískovcové skále je vytesán reliéf zobrazující ženu u studně, která podává vodu sedícímu Kristovi. Jedná se o lidovou práci z poloviny 19.století, zvanou Samaritánka. Osadu Ostaš tvoří několik roztroušených chalup a hájovna. Centrem dění je tu ovšem chatový tábor s výletní restaurací. Od rozcestí u restaurace se vydáme po modré značce na okružní prohlídku skalních útvarů v Horním labyrintu neboli Bludišti . První skála, kterou na stezce potkáme, se jmenuje Trpasličí a je provrtána řadou děr. Podle pověsti tu prý kdysi žili trpaslíci a v nitru skály ukrývali své poklady.

           Cesta vede úzkými průlezy a tmavými uličkami. Míjíme některé zajímavé skalní útvary, např.: Mohylu smrti (kámen ve tvaru lidské lebky, který připomíná vraždění polických obyvatel v roce 1421 Zikmundovými vojsky), Zrádce ( viz. pověst o Ostašském zrádci ) a Cikánka (v létě roku 1939 byla pokořena německými lezci – A.Hermannem, P.a H.Holmannovými; jednalo se o vůbec první horolezecký výstup na Ostaši).

           Po modré se dále dostaneme na nejvyšší část Ostaše, Frýdlantskou skálu s výhledem na Jestřebí hory, Teplicko-Adršpašské skály, Křížový vrch, Broumovské stěny a Javoří hory. Na jejím vrcholku je veřejnosti nepřístupná NPR.Z Bludiště se vrátíme zpět k restauraci a odtud vyrazíme po červené a zelené značce na druhou kru Ostaše. Vyjdeme na okraj strmé skalní stěny na půvabnou Krtičkovu vyhlídku, která nese jméno podle polického knihkupce Antonína Krtičky, autora knihy „Báje a pověsti Jiráskova kraje“. Z vyhlídky je pěkný pohled na Broumovské stěny, Javoří hory a na obce Vernéřovice, Hony a Pěkov a přímo pod námi na skály Dolního labyrintu.

Zelená značka zanedlouho opouští širokou cestu a zahýbá do skal. Dovede nás k rozcestí, kde nejprve zahneme vpravo po tvarové značce ke Sluji českých pánů. Jedná se o asi 30m dlouhou úzkou skalní puklinu, která vytváří přirozený úkryt. Na skále je vyryt letopočet 1627, který je dokladem toho, že se tu v období rekatolizace scházeli čeští bratři a konali tu tajné bohoslužby.Vrátíme se zpět na zelenou značku a tentokrát se vydáme doleva do Kočičích skal neboli Dolního labyrintu. Kočičí skály jsou tvořeny soustavou hřbetů, pilířů a věží, se zbytky borovicového porostu. V jejich závěru se nachází Kočičí hrad, shluk mohutných skal s mnoha romantickými zákoutími. Stejnou cestou se vracíme opět ke Krtičkově vyhlídce.

           Pro zakončení výletu se nám nabízí hned několik variant. Motorizovaní turisté se vrátí zpět ke svému automobilu na parkovišti u restaurace. Pěší turisté však mají na výběr: